Červenec 2008

Vzpomínkový pořad v Bělčicích

1. července 2008 v 10:27 | Eva Vejrostková
Děkuji vroucně cestám,
živoucím tepnám kraje,
nikdy jsem nešetřil chválou,
po nich se ubíraje
svou cestou opěšalou.
Ladislav Stehlík: Díkuvzdání
Ženský pěvecký soubor naší organizace Rozmarýn byl pozván 28. června 2008 do Bělčic na Vzpomínkový pořad ke 100. výročí narození zdejšího rodáka básníka, spisovatele a malíře Ladislava Stehlíka.
V Bělčicích přivítal pan starosta Josef Zeman soubor v čele se sbormistryní Zdenou Machovcovou, která je rovněž zdejší rodačkou a navíc je činná i literárně a pak jsme se všichni vydali na hřbitov ke hrobu spisovatele, kde měla úvodní slovo Jaruška Michalcová. V pořadu zazněly krásné písně "Písničko česká" a "Tálinský rybník". Vlasta Slivková recitovala báseň "Očima rybníků". Dále soubor zazpíval "Ó, hřebíčku zahradnický", "Cestičko bloudivá" a "To třeboňský doubí". Jaruška Michalcová zarecitovala "Až po mně nezbude ani stín". Nakonec zazněla na hřbitově ještě jímavá píseň "Ó pane, zhasíná den". Sólistky byly Hana Makovičková, Jaruška Králová a Ludmila Fridrichová.
Potom se všichni, včetně přihlížejících diváků, odebrali do místního kostela, kde Františka Radová zazpívala sólo "Pozdrav jižním Čechám".
U rodného domku Ladislava Stehlíka pokračovalo slavnostní vystoupení souboru. Úvodního slova se ujala Marie Pájková a opět jsme vyslechli lidové písničky "Když jsem já šel tou Putimskou branou", "Žádnej neví", "Měla jsem chlapce" a "Sadila fialinku". Krásnou báseň "Maminka peče chléb" recitovala Jarmila Šlechtová. A znovu zazněly písně "U našich stájů", "V Strakonicích" a "Okolo Třeboně". Na pořadu byla opět báseň "Navečer doma", kterou přednesla Anna Postlová. Poslední pěkné písničky byly "Ty bělčické zvony", "Černé oči" a "Když já šel od své milé". Zdenka Machovcová pronesla ještě pár slov k tomuto slavnému dni. Pan starosta poděkoval za celý krásný pořad a pozval všechny do rodného domku, kde je malé muzeum spisovatele. Od pana Zemana obdržel soubor Rozmarýn i hosté krásnou publikaci s kresbami Ladislava Stehlíka a také literární inspirace členů Jihočeského klubu Obce spisovatelů v Českých Budějovicích a jsme pyšní na to, že jsou tam také příspěvky od naší Zdeničky Machovcové.
V místní sokolovně nás pak čekal dobrý oběd, po kterém jsme odjeli do Blatné, kde jsme si v muzeu prohlédli výstavu prací a života Ladislava Stehlíka. Prošli jsme se ještě rozlehlým zámeckým parkem s pobíhajícími ochočenými daňky. Někteří se zúčastnili i prohlídky zámku. Tam zaujalo zrcadlo splněných přání. Když do něho pohlédne duševně vyrovnaný divák a něco si přeje, pokud o svém přání pomlčí, tak je objektivně prokázáno, že se mu do roka přání splní. Nakonec jsme si ještě před odjezdem zazpívali s radostí "Ta naše písnička česká" a pak jsme již odjeli s ochotným a milým panem řidičem do Českých Budějovic. Byl to krásný den a dík patří Zdeničce Machovcové i všem členkám, neboť nám připravily nevšední zážitek.
Soubor Rozmarýn je stále činný a účinkoval ještě 25. června v českobudějovickém Centru sociálních služeb Empatie, kde byly konány plavecké závody se zahradní slavností. Při některých písních si také klienti Empatie zanotovali.

Červnový zájezd

1. července 2008 v 9:37 | Eva Vejrostková
Červnový autobusový zájezd dne 25. 6. 2008 se na sto procent vydařil. Zásluhu na úspěchu mají oba vedoucí, jak Ing. Jaroslav Řehůřek, tak i Olinka Kotláriková. Zájezd byl pečlivě připraven, vedoucí obstaral dva autobusy, takže se mohl zúčastnit větší počet členů.
Opět se odjelo za slunečného rána v 7 hodin z Mariánského náměstí a cestou informovali oba vedoucí o zajímavostech projížděnými místy. Za zmínku proto stojí vyprávění o historii projížděného Rožmberku nad Vltavou. Záznam o Rožmberku je již z roku 1250, kdy byl jeho zakladatelem Vítek z Prčic nejmocnějšího rodu Rožmberků. V obci stojí na vysokém ostrohu nejstarší hrad Vítkovů a v tamním kostele Panny Marie jsou nejcennější ukázky jihočeské gotiky z r. 1271. Hrad byl několikrát podstatně přestavován, byla přistavěna Křižácká galerie, Rytířský sál a další.
První větší zastávka byla v Malšíně, malé vsi 8 km severně od Vyššího Brodu a první zmínky je ze 13. století. Účastníci se vydali je kapličce Panny Marie z roku 1856, která stojí na skalnatém vrchu odtud byl překrásný výhled do okolí až na rakouský Sternstein. Vedle kapličky jsou velké balvany a dle legendy z nich vyzařuje síla země pro toho, kdo se jejich dotkne. Všichni jsme horlivě čerpali jejich sílu.
Dále jsme projížděli Vyšším Brodem, založeným začátkem 13. století. Je tam historická památka Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Nejstarší část kláštera je jeho východní křídlo z r. 1283. V klášteře jsou cenné historické památky, knihovna z roku 1757 se 70.000 svazky, jakož i náhrobek Petra Voka z Rožmberka.
Při cestě bylo na řadě Lipno (776 m n. m.) - jedno z hlavních rekreačních oblastí Šumavy. Na Lipně je údolní přehrada, postavená v letech 1950-59 a dílka jezera je 40 km, plocha 656 ha, šířka až 16 km. Lipno má výhodnou klimatickou polohu, od severu je chráněno, k jihu otevřeno, proto je tam rozšířena výstavba rekreačních objektů.
Další cíl zájezdu byla osada Sv. Tomáš (994 m n. m.) pod vrcholem Vítkova Hrádku, založeného ve 14. století. Vítkův Hrádek, zvaný též Vítkův Kámen (1035 m n. m.) je zřícenina. V historii to byl strážní hrad na Svatotomášském vrchu, nedaleko místa, kde se protínají staré zemské hranice Čech, Bavorska a Rakouska. Tato historická památka má dlouholetou historii, držitelé se střídali a hrad pustnul. Od roku 1997 se stará o objekt Občanské sdružení Vítkův Hrádek, které opravilo a staticky zajistilo hranolovitou věž a uvnitř ní vybudovalo schodiště s ochozem. Ti z nás, kteří se vyšplhali až sem, byli odměněni krásným výhledem na přehradní jezero a směrem k jihu jsou za příznivého počasí vidět i Alpy. Uvnitř věže je možné se i občerstvit a zakoupit upomínkové předměty. V osadě Sv. Tomáš byl s přispěním věřících z Rakouska a Německa restaurován farní kostel, do kterého jsme mohli nahlédnout skrze mříž. Rovněž byl ve Sv. Tomáši zrestaurován bývalý a předtím vyhořelý lovecký zámeček na luxusní hotel.
Bohužel autobusy se nemohly dostat pro nové označení zákazu vjezdu až nahoru, takže se jeden autobus s méně zdatnými seniory vrátil do Přední Výtoně, kde objednal Ing. Řehůřek předem oběd a ostatní se vydali pěšky k historickým místům a po prohlídce se také vrátili do Přední Výtoně. O to více nám chutnala dršťková polévka se svíčkovou.
Po odpočinku jsme dojeli na hranice s Rakouskem v Gugelwaldu a zdatní turisté si ještě vyšli na kratší i delší vycházku do okolí. Skupina méně zdatných si prohlédla malou botanickou zahradu u místního hotelu, kde bylo množství bylinek, keřů i květin.
Jelikož bylo ten den velké horko, již jsme nikde nezastavovali a dojeli jsme v pořádku k večeru domů. Dík patří oběma vedoucím, kteří se tímto dobře připraveným zájezdem rozloučili s funkcí vedoucích turistů. Je to škoda…