Říjen 2010

Na výletě ve východním Bavorsku

4. října 2010 v 13:19 | Jiří Polánský
Městská organizace Svazu důchodců v Českých Budějovicích je kolektivním členem Občanského sdružení České Budějovice - Pasov. Občanské sdružení pořádalo 2. 10. 2010 po dohodě s partnery v Pasově výlet do východního Bavorska, kterého se zůčastnili i členové naší organizace (zleva) Jana Čechová, Jiří Polánský a Svatava Novotná.
42

 Nasedlli jsme do přistaveného mikrobusu a vydali se směr Pasov. Mikrobus byl pro nás akorát, čtrnáct llidí - čtrnáct sedadel. A tak jsme asi po dvou hodinách jízdy, sice trochu stísněně, ale přesto v dobré pohodě dorazili do Pasova.
14


 Tam už na nás na domluveném místě čekali naši pasovští partneři a pod jejich vedením jsme jeli do prvního cíle naší cesty -Jochensteinu.
37

Konečně mám možnost bavorské partnery představit. Jsou to (zleva) Fritz Wamprechtshammer, Rosalinde Windorferová, Reinhard Wilfurth a Gerhard Fröhlich, předseda partnerské organizace. První příčinou naší zastávky v Jochensteinu byl Haus am Strom. překládali jsme to, možná nepřesně, jako energetický dům. Je to v podstatě informační středisko věnované problematice vody a přírody, jak o tom svědčí níže uvedená expozice.
13

  Po prohlídce Energetického domu na nás čekala prohlídka vodní elektrárny na Dunaji, hned vedle Energetického domu. Vodní elektrárna, která byla postavena v letech 1952 - 1956, je společným dílem Rakouska a Německa. Hranice tu totiž prochází středem koryta Dunaje. Nejdříve jsme si prohlédli maketu vodního díla.
16

Vodní dílo zdvihá hladinu Dunaje o 9 m a tento výškový rozdíl pohání 5 Kaplanovývh turbin. Vedle toho jsou součástí vodního díla dvě plavební komory, jedna pro cestu po proudu, druhá proti proudu. Průjezd plavebními komorami je pro lodě zadarmo. Nutno dodat, že i pro nás byla návštěva jak Energetického domu, tak elektrárny zadarmo. Vstupné platili bavorští hostitelé. Když jsme se seznámili s charakteristikou vodního díla i historií jeho výstavby, navštívíli jsme velín elektrárny.
17

Elektrárna je v automatickém provozu a je řízena na dálku ze sídla společného rakouisko-německého podniku někde v Rakousku. A skutečně jsme během celé prohlídky, pokud nepočítáme našeho průvodce, neviděli jednoho člověka. A za naprosto fantastické považuji, že jsme během celé prohlídky mohli neomezeně fotit. Pak jsme ještě navštívili strojovnu elektrárny.
21


Po prohlídce strojovny jsme se ještě mohli projít po koruně hráze a vidět, jak se voda čistí před jejím technologickým využitím. Pak už jsme opět pod vedením našich bavorských hostitelů odjeli do nám již známé restaurace na Kellbergu, kam nás pozvali na kafe a koláč, opět díky jejich pohostinnost zadarmo.
41

Na Kellbergu jsme jako doma, většina z nás tam byla po několikáté, ale jeho přitažlivost pro nás spočívá především v útulném prostředí, vstřícném personálu a české servírce s otevřenou a bezprostřední povahou, která navíc dobře vypadá. Škoda, že jsem ji nevyfotil. Tam jsme asi hodinku družně poseděli a pak už jsme se bez našich hostitelů vydali do Mauthu, který je ovšem už v Rakousku.
43

Tady ovšem naše informace nebyly zcela přesné. Chtěli jsme navštívit skanzen Bavorského lesa, ten byl ovšem kousek dál ve Finsterau. Protože skanzen byl otevřen jen do 17 hodin, už jsme tam nejeli. Jen jsme se kousek prošli po okolí. I tak to stálo za to. Hned za branou bylo dětské hřiště, za ním rybník s plážičkou a ještě o kousek dál vybavený prostor na grilování i s nařezaným dřívím. Jak se dá z ničeho udělat turistická strakce. Kde se u nás najde místo, kde si může člověk legálně rozdělat oheň a opéct buřta? Pak už jsme jeli domů. Všichni účastníci si tento výlet pochvalovali.