Říjen 2011

Beseda s Janem Macháčkem

26. října 2011 v 16:55
Informační středisko Europe Direct České Budějovice Vás srdečně zve na besedu s významným českým novinářem Janem Macháčkem, který se bude věnovat dvěma tématům: Krize Eura a EU a média.
Beseda se bude konat ve středu 2. listopadu 2011 od 13:00 na Krajském úřadě Jihočeského kraje (U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice) v Sále Zastupitelstva. Registrace bude probíhat od 12:30.
S pozdravem a přáním hezkého dne

ED CB logo varianta A

Bc. Šárka Postlová

Vystoupení Rozmarýnu

23. října 2011 v 10:10 | Míla Bursíková
Náš pěvecký soubor Rozmarýn vystoupí dne 28. 10. 2011 při oslavách Dne vzniku čs. státu v roce 1918. Slavnostní akt se koná v 10 hodin u památníku obětem I. světové války na Ústředním hřbitově u sv. Otylie v Českých Budějovicích. Přijďte s námi vzpomenout výročí založení samostatného československého státu.

Vystoupení na hřbitově
Foto Zdeněk Škoda

Na návštěvě v Bavorsku

11. října 2011 v 10:06 | Jiří Polánský
Díky příspěvku Společnosti 3 zemí (Jihočeského kraje, Dolního Bavorska a Horního Rakouska) se mohla naše českobudějovická organizace Svazu důchodců ČR vydat dne 6. 10. 2011 na výlet do Bavorského lesa. Cílem bylo poznat minulost i současnost obyvatel bavorského příhraničí. Máme se od nich čemu přiučit. Jak řekl nedávno v televizi 1. náměstek jihočeského hejtmana Martin Kuba, hlavním odvětvím jihočeské ekonomiky je turistika. A právě za dvěma turistickými lákadly směřovala naše cesta.
První byla Stezka v korunách stromů v Neuschönau. Tato stezka, vybudovaná na pilotech mezi korunami stromů je dlouhá 1 300 m. Co je na ní velmi sympatické, že je přístupná i pro vozíčkáře, které ze země na stezku vyveze výtah. Ocenili jsme to i my, příslušníci starší generace. Celá stezka je bezbariérová a tak se po ní všichni mohou dostat až na vrchol stromové věže do výšky 44 m, odkud je krásný výhled na panorama Bavorského lesa a Šumavy. Stezka je opatřena informačními panely a dobrodružnými, leč bezpečnými prvky, které si vyzkoušeli děti i dospělí. Lze jen litovat, že jsem se do korun stromů nevypravili dřív, když jsou plné života. I tak ale byla stezka plná návštěvníků. Na stezku bezprostředně navazují dva gastronomické provozy, ubytování, informační středisko, prodejna, ukázka flory a geologie Bavorského lesa a výběhy s divokými zvířaty. Výlet na celý den pro celou rodinu. Ukázka, jak se doslova z ničeho dá udělat turistická atrakce prvního řádu.
Druhé zastavení bylo ve skanzenu ve Finsterau. Je to skanzen lidové architektury Šumavy a Bavorského lesa. Protože přírodní podmínky byly totožné, byla i architektura lidových staveb přibližně stejná. Nejstarší dům pochází z roku 1775. Vedle staveb obytných jsou tam soustředěny i stavby ryze účelové - pazderna, kovárna, kaplička, stáj, pec na pečení chleba. Nad účelem některých staveb i vybavení jsme museli docela přemýšlet. A to naše starší generace ještě leccos pamatuje. Nechyběla ani hospoda v plném provozu a koutek pro děti, ukázky hospodářských zvířat. I tady u vstupu bylo informační středisko, gastronomický provoz a prodejna. Záchody byly v obou případech samozřejmostí.
Má-li se v Jihočeském kraji rozvíjet turistika, nestačí nabídnout jenom bloumání po lese nebo pohled na hladinu rybníků. Do turistiky je třeba nápaditě investovat, aby se vytvářely další pracovní příležitosti. Bavorsko nám v tom může být příkladem. Ale první vlaštovky se objevují i u nás - namátkou ski - areál na Lipně, který poskytuje rekreaci po celý rok, lanový park v Libině a jistě by se našly i další. Stále se uvažuje o výstavbě skanzenu lidové architektury Jihočeského kraje v Ševětíně. Zůstává ale zatím jen u úvah. Kolik je v Jihočeském kraji možností, kde by si turista mohl v přírodě bez rizika požáru a pokuty opéct buřta? Samotnou krásou jihočeské přírody v konkurenci neobstojíme.

Expedice Jeseníky

5. října 2011 v 14:36 | Ivana Johnová
Dne 23. září 2011 vyjel z jižních Čech autobus napříč celou českou republikou - směr Jeseníky. Abychom dlouhým sezením příliš neztuhli, byla cesta zpestřena prohlídkou zámku Kunštát, který od 13. do 15. století patřil rodu, ze kterého pocházel král Jiří z Poděbrad. Nedaleko od Kunštátu, na kraji obce Rudka, je v kopci Milenka ukryta jeskyně Blanických rytířů. Jejich klidný spánek hlídá před vchodem mohutný lev. Pak už nás čekala cesta k našemu dočasnému domovu v Karlově Studánce v hotelu Džbán. Lázně založené v roce 1785 se nacházejí v Hrubém Jeseníku v údolí Bílé Opavy. Založil je arcivévoda Karel Ludvík, velmistr Řádu německých rytířů.
Dřevěné lázeňské budovy působí velmi romanticky. Voda z uhličito-železitého pramene je nejen pitná, ale je z ní i vynikající káva. Být v Jeseníkách a nenavštívít jejich dominantu Praděd - to nelze. Tak jsme svůj pobyt zahájili jeho zdoláním. Bus nás dovezl k výchozímu bodu, k chatě na Ovčárně. Pak už pěkně po svých až do výše 1492 m. Počasí bylo nádherné a výhled z rozhledny stál za to.
Hory většinou neskrývají jen poklady přírodní, ale také nerostné. Jeseníky nejsou výjimkou z tohoto pravidla. Památky na důlní činnost našich předků jsou patrné i dnes. Na říčce Olešnici u městečka Zlaté Hory je hornický skanzen s funkčními exponáty. Do Zlatohorské vrchoviny patří i přírodní rezervace Rejvíz - 350 ha. Jsou to chráněná rašeliniště. Nejhezčí je Velké mechové jezírko, ke kterému jsme se lesem a po haťové stezce také vypravili. V penzionu Revíz jsou unikátní vyřezávané židle. Majitel hospody Alfréd Brauner tak zajišťoval štamgastům (když zaplatili) jisté místo u stolu - židli s jejich vyřezávaným portrétem.
Lázně Jeseník jsou o něco mladší než Karlova Studánka. Vincenc Priessnitz začal léčit své první pacienty v r. 1819. Měl by určitě radost, že to funguje dodnes. V areálu lázní vznikl v r. 2010 unikátní Balneopark. Na pořádně studeném potoce jsou jednotlivá zastavení, kde je možné máčet nohy i ruce. Brrr! Užili jsme si to.
Zámek Velké Losiny postavili Žerotínové na místě gotické tvrze koncem 16. století. Jsou zde také od roku 1592 lázně, které využívají teplých i studených sirných pramenů. Žerotínové tady také založili ruční výrobu papíru. Manufaktura pracuje od r. 1596 dodnes. Na jejím papíře byla například tištěna Bible kralická v Kralicích nad Oslavou.
Jeseníky mají dominanty dvě: Praděd a přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně na horském masivu Mravenečník. Tak unikátní dílo jsme přece museli zhlédnout. Elektrárna byla uvedena do provozu v r. 1996. Má dvě nádrže. Dolní napájí říčka Divoká Desná. Z ní je voda čerpána do horní nádrže na vrcholu kopce. Spádem 510 m pak v době nedostatku elektřiny se v turbinovém režimu vyrábí proud.
Bruntál je jedním z nejstarších měst založených v českých zemích. Již v r. 1213 to bylo město s horním právem a je ze západní strany vstupní bránou do Jeseníků. Bruntálské panství patřilo pánům z Vrbna, kteří v 16. a 17. století nechali přestavět zámek renesančně s arkádovým nádvořím.. Po Bílé Hoře přešlo celé panství do majetku Řádu německých rytířů.
Dále naše cesta vedla do Olomouce. Na hradišti vzniklém na soutoku Moravy a Bystřice byl v 11. století založen hrad a od r. 1063 zde bylo také biskupství. Takže je tady na co se dívat: sloup Nejsvětější Trojice - památka UNESCO, kašny, radnice s orlojem, dóm sv. Václava. Prostě samé historické lahůdky.
Protože chlebem živ je člověk, a to i tím tekutý, zajeli jsme si na exkurzi do Hanušovického pivovaru. Vaří se tady pivo zvané Holba a ta se dá i pít. Jesenicko nechvalně proslulo čarodějnickými procesy. Jejich historie je zachycena v Šumperku v tzv. Geschaderově domě. Šumperk byl založen ve 13. století jako královské město. V 19. století přinesl textilní průmysl do města bohatství a tak pro svou výstavnost bylo nazýváno "Malou Vídní". Cestou ze Šumperka jsme se zastavili na radu paní Antonové v Jiříkově, kde je Pradědova galerie u Halouzků.. To byla nádhera. Betlém, vyřezávaný obraz "Pradědova říše", zvířátka, vodník, draci a největší stojící socha v Evropě - 10,5 m vysoký Praděd. Všechno ze dřeva. Báječné zakončení předposledního dne - zítra se jede domů.
Aby zpáteční cesta stála za to, tak poslední voňavou tečkou bylo zastavení v Lošticích. Víte proč? No tady se přece už od 15. století vyrábějí syrečky. Oficiální název "tvarůžky" je jaksi nedokonalý a nevystihuje podstatu této lahůdky. Tak jsme vzali útokem zdejší prodejnu této pochutiny a potom spokojeně pokračovali cestou domů.
Celý tenhle báječný týden by nebylo možné realizovat nebýr ohromného úsilí a velké haldy práce, kterou měla se sháněním ubytování, zařizování a zajišťování spousty nezbytností, které pro nás zajistila paní Sýkorová. Ohromný dík za vše, co pro nás udělala. Poděkování patří i manželům Hrůzovým, kteří svými zkušenostmi zajistili bezproblémový průběh programu celého zájezdu. Nesmíme zapomenout na našeho báječného řidiče p. Wohlschlägela, který nás bezpečně vozil po všech cestách , občas i téměř necestách a v pořádku nás dopravil domů. Nelze pominout personál hotelu, který pro nás připravil zcela zdarma tři taneční večery. Děkujeme. Ještě jedou velké DÍKY všem, kteří se na zajištění a průběhu zájezdu podíleli. Bylo to báječné a nemělo to chybu.
P.S.
Fotky jsou v galerii pod názvem Jeseníky 2011.